Dětskou knihu Když myši vylezou ze svých skrýší napsal redaktor a spisovatel na volné noze Tomáš Paur (1975). Ilustracemi knihu doprovodil Jiří Srnec (1931), o kterém se dá říci, že je vskutku renesanční osobností. Srnec je scénograf, výtvarník, hudební skladatel a režisér. Po celém světě ho proslavilo Černé divadlo Jiřího Srnce. Představení divadla vidělo přes 5 milionů diváků v téměř sedmdesáti zemích světa. Kniha Když myši vylezou ze svých skrýší vyšla v nakladatelství Tomáš Nosek.
Protože autor i ilustrátor důvěrně znají prostředí divadla, příběh o zvídavých myškách zasadili právě tam. Myší hrdinové chodí stejně jako lidské děti do školy, ale jejich výuka je poněkud odlišná. Myši si uvědomují, že je lidé nemají rádi. Když je vidí, piští a utíkají. Myšáci se tím trápí a chtějí vědět, proč tomu tak je. A tak se jejich pan učitel rozhodne, že jim prozradí velké tajemství. Ono tajemství se týká toho, jak myši (mnohdy omylem nebo nedopatřením) změnily běh českých dějin.
Jednotlivé historky jsou zasazené do rámce vyprávění myšáka Šedivky a jeho žáci každý příběh komentují. Příběhů je tu jedenáct a všechny známe například z Jiráskových Starých pověstí českých. Myšák Šedivka vybral klíčové události a nejznámější osobnosti a přimíchal do nich eskapády anonymních myší. O myších historické prameny samozřejmě mlčí, ale myšák Šedivka moc dobře ví, kdo psal českou historii. Mladší čtenáři si užijí dobrodružné příběhy a starší čtenáře pobaví, jak je možné předělat klasiku, kterou známe ze školy.
Některé předělávky se přímo nabízí a je logické, že se autor chopil šance, aby své publikum pobavil. Příkladem může být Horymír a jeho Šemík. Některé příběhy jsou hodně překvapivé a některé téměř šokující. Příběh Golema ve vás vyvolá záchvat smíchu a vy budete žasnout, co všechno je možné vymyslet. Příběh o Myší zdi působí reálně a jsem nakloněná věřit tomu, že takhle nějak se to mohlo skutečně odehrát. V povídce o Janu Amosi Komenském je všechno postavené na hlavu, ale garantuji vám, že se budete královsky bavit. Učitel národů je tady totiž vylíčený je zlobil, kterého mají jeho vlastní učitelé plné zuby.
Když myši vylezou ze svých skrýší je vtipná a laskavá parodie, která nadchne a nikoho neurazí. Myši a vlastně i lidská mláďata jsou tady v roli nezbedníků a je vidět, že autor má pochopení pro všechno lidské. Podobně vřelý je i způsob vyprávění. Text je neuvěřitelně živý a doslova z něj sálá láska k bližním a pokora k životu. Co se týče ilustrací, jsem ráda, že výtvarník našel tu správnou hranici. Obrázky nejsou dětinské ani křiklavé, ale na druhou stranu nejde (naštěstí) o žádné experimenty s tvary a barevností. Chcete-li se pobavit, potom vám knihu Když myši vylezou ze svých skrýší vřele doporučuji. Jen se připravte na řadu dotazů, kterými vás potom zahrnou vaše lidská mláďata.
Autor: Veronika Černucká
