Začít hrát
 
 

ŽHAVÁ EROTIKA O 40 % LEVNĚJI. Jen v červenci.

Recenze: Desatero

Stříbrná Voda je na první pohled malebné a mírumilovné městečko. Mnozí navštěvují kostel, předstírají víru, ale ve skutečnosti páchají zločiny. Ubližují druhým a dlouho to vypadá, že jejich chování zůstane bez odezvy. Jenomže jednoho dne první z hříšníků zemře. A po něm další.

Jan Opatřil (1987) je český spisovatel a ilustrátor. Vystudoval Fakultu rybářství a ochrany vod v Českých Budějovicích. Že mu ryby hodně přirostly k srdci, dokazuje to, že vytvořil knižní sérii o kapříku Metlíkovi. Pokud budete číst román „Desatero“ opravdu důkladně, zjistíte, že si dovolil malou legrácku v tom, že jedna z postav předčítá dítěti právě z knihy o Metlíkovi. Opatřil píše také hororové povídky pro starší čtenáře, které vydává pod pseudonymem Dan Angus. Na svém kontě má dvanáct knih. Některé knihy vyšly i jako audioknihy a jeden povídkový soubor byl namluvený v angličtině.

Román Desatero vyšel v nakladatelství Kapřík Metlík a vy se můžete těšit na značně neortodoxní detektivku. Ano, ačkoliv upoutávky na knihu a vlastně i anotace mohou svádět k tomu, abyste si mysleli, že na vás čeká mysteriózní příběh, opak je pravdou. Opatřil miluje symboly, vyzná se v náboženství a dokáže si skvěle pohrát s náboženskými motivy, ale přesto zůstává Desatero plnokrevnou detektivkou. Máme tady vraždy, policejní vyšetřovatele a v závěru se dozvíte KDO a PROČ. Všechno je reálné a naprosto uvěřitelné. Rozhodně tedy nemusíte mít obavy, že byste na konci zjistili, že vraždil kdosi nadpřirozený.

Desatero má poklidný rozjezd v tom smyslu, že na první vraždu si chvilinku počkáte. Pokud milujete drsné severské thrillery plné brutality, kde se vraždí už na prvních stránkách, možná budete lehce netrpěliví. Ale víte co? Ono to vůbec nevadí. Jan Opatřil je skvělý vypravěč a stylista. Myslím, že v jeho podání by mě bavil i nákupní seznam. Hraje si se slovíčky, zlehka hází slova na papír a vy potom čtete něco, na čem si vypěstujete závislost. Aktérů je zde pouze několik, vzájemně se znají a celý příběh se víceméně točí kolem nich. Málokdo si spojuje žánr detektivky s uměleckou literaturou, ale vězte, že „Desatero“ silně připomíná klasický společenský román.

I bez ohledu na vraždy vás bude zajímat, jak se vyvíjí vzájemné vztahy mezi postavami a jak se kdo zachová. Aktéři mají společné to, že ačkoliv mají plnou pusu morálky a deseti přikázání, skutečnost je jiná. Někdo šidí zákazníky, někdo podvádí manželku nebo ve vzteku uhodí své dítě. Někdo lže, někdo koketuje se sektáři, ale najdou se i tací, kteří by za své chování skončili ve vězení. I když už budete vědět, kdo je pachatelem několika vražd, stejně budete příběh hltat dál. Přiznám se, že mě trochu mrzelo, že kniha končí, protože jsem byla zvědavá, jak to s aktéry bude dál. Odhalení vraha není v této knize prioritou, přesto vás bude šokovat, že je to zrovna tato osoba.

Jan Opatřil dodržel všechny zásady fair play, ale ani tak vraha neodhalíte. Důvod? Množství falešných stop, které ukazují chvíli na jednoho a chvíli na druhého. Kniha je plná citátů z Bible a náboženské texty jsou tu důležité i pro stavbu příběhu a děj samotný. Víte-li o čem je řeč, užijete si autorovu nápaditost. Pokud o náboženství nevíte nic, možná vám některé pasáže budou připadat hodně drsné, téměř až hororové. Přiznám se, že mi běhal mráz po zádech, protože jestli autor něco umí dokonale, pak navodit atmosféru hrůzy. Nu, není to už dost důvodů pro to, abyste si Desatero přečetli?


Autor: Veronika Černucká

Nenechejte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Desatero

0.0 0
249 204
IHNED odesíláme
Like
Leave your comment

Latest articles

Měli vše, o čem kdy snili… dokonalý dům v dokonalém městě, milující rodinu a práci, která člověka naplňuje. Měli jeden druhého – alespoň do chvíle, než se kolečka zadrhla.
Román Kniha osudu íránské socioložky a psycholožky Parínúš Saníí, jež pracovala jako vedoucí výzkumného oddělení v Nejvyšší koordinační radě pro technické a odborné vzdělávání Ministerstva školství v Íránu, je v její rodné zemi zakázán. Proč? Protože podává reálný obraz íránské společnosti a přístupu zejména k ženské otázce v jeho surové podobě. Postavení žen v těchto končinách není zrovna ukázkové, to už víme, ale prozatím máme k dispozici velmi málo autentických výpovědí žen, kterých se to přímo týká.
Vincent King před třiceti lety zapříčinil smrt sedmileté dívenky. Po odpykání trestu se vrací do rodného města. Brzy dojde k tragické události a poté další. Kam je člověk ochoten zajít, aby ochránil své blízké? Co jsme schopni udělat z pomsty a co z lásky? Existuje dobro a zlo. To mezitím se nazývá život.