Radka Svatošová a její Domácí soběstačnost

archiv revue
Jejím bylinářským mentorem a kamarádem je litovelský znalec Vláďa Vytásek. Životní inspirací jsou jí děti, manžel a lidé, s nimiž se potkává v rámci svých kurzů. Její pojetí domácí soběstačnosti je u nás jedinečné.
Vedle jasného titulu má vaše kniha Domácí soběstačnost velice zajímavý podtitul. Co nás naše babičky nenaučily.
Ten podtitul jsem od samého začátku vnímala jako důležitý. Na mých bylinkových kurzech ženy často vzpomínají na to, jak je jako malé dívenky jejich babičky učily znalosti přírody, léčivých rostlin, kuchyňským dovednostem. Tenkrát to ženy nepovažovaly za důležité a mnoho z nich dneska, když už svoje babičky dávno ztratily, lituje, že nebyly pozornější a že těm dávným a často zapomenutým zkušenostem nevěnovaly víc pozornosti. Z mých dvou babiček jen jedna bydlela na vesnici a snažila se spíš o moderní život. Pamatuji si, jak krásnou kuchyňskou kredenc s radostí vyměnila za umakartovou kuchyňskou linku, a jak smažení na sádle vyměnila za ztužené tuky, protože byly tenkrát doporučovány. Přesto jsem od této babičky o prázdninách pochytala hodně běžných kuchyňských dovedností a venkovských zkušeností a –⁠ jak jinak –⁠ lituji, že tu s námi nebyla déle a že jsem se jí na spoustu věcí nestihla zeptat, protože to tenkrát pro mne nebylo důležité.

Chutná manželovi vaše domácí pivo, na které uvádíte recept?
Můj manžel Pavel v posledních letech kupované pivo téměř nepije kvůli chmelu, který považuje za bylinku vhodnou spíš pro ženy. Moje domácí pivo mu chutná stejně jako všechno, co připravím. Vidí za tím totiž moji vynaloženou energii a snahu, abychom měli doma vše z co nejlepších surovin a bez nežádoucích přísad a konzervantů. A toho si cení.

Jak si může člověk představit zdravý polotovar?
V obchodech zřejmě nic takového neexistuje. Slovo polotovar zní spíše pejorativně a sama bych mu ráda dala lepší kontext. Zdravý polotovar je vyroben z domácích a přírodních ingrediencí, neobsahuje chemické konzervanty a umělé příchutě a mělo by být jednoduché jej připravit a uchovávat. To je zásada, kterou se řídím v celé knize.

Použila jste někdy sama první pomoc z přírody? Některý z prostředků, který uvádíte?
Ano, a docela často. Při bodnutí včelou používám rozmělněný jitrocelový list, protože jitrocel roste všude. Nedávno jsem si v přírodě rozsekla palec na noze a první po ruce rostl černohlávek. Vláďa Vytásek ho uvádí v knize Můj bylinkový svět, kde píše o tom, že zastavuje krvácení z řezných ran. Ránu mi skutečně zacelil do druhého dne. Dubové kapky s sebou běžně vozíme na dovolenou a nikdy nám nesmí chybět ani tinktura z lichořeřišnice. Naopak třeba aktivní uhlí na zažívací potíže si ráda koupím. Návod na jeho přípravu uvádím spíš pro případ, kdy nemáme nic lepšího po ruce. Může to být na vandru někde v přírodě, ale i doma: v našich lékárnách dochází v poslední době často k výpadku léků, a to i těch na zažívací potíže, takže se třeba k domácí přípravě aktivního uhlí rádi vrátíme.

Velice mě zaujal váš recept na přípravu šípků.
Jak zpracovat šípky bývá jeden z nejčastějších dotazů. Jsou skutečně jedním z nejdostupnějších podzimních zdrojů vitaminů C z naší přírody, které si mohou nasbírat i ti, kteří nemají svou zahrádku. Působí skoro jako adaptogen, tedy podpoří i naši imunitu. Používat šípky doporučuji každému.

Nepálí příliš mast z chilli, kterou v knize doporučujete?
Při použití chilli v jakékoliv podobě musí být člověk obezřetný. Kdo si někdy po zpracování chilli papriček sáhl do oka, ví, o čem mluvím. Chilli mast v žádném případě nepatří na sliznice, ale při použití na kůži by neměl být problém. Tato mast obsahuje vitamin C a kapsaicin. Tento velice účinný rostlinný alkaloid dovede tlumit pocit bolesti, který se z postiženého místa přenáší do mozku.

Jaký recept, který uvádíte v knize, máte nejraději?
Těžko se vybírá jeden recept, když více či méně často používám všechny. Za skutečný poklad a elixír v domácí kuchyni považuji kopřivová semínka a vlastně je i přes jejich pálivost ráda sbírám, když vím, jak skvěle působí na náš organismus. Z domácí lékárničky bych vyzdvihla tinkturu z lichořeřišnice jako bezpečné přírodní antibiotikum. Ta už mi mnohokrát pomohla a doslova mě zachránila před syntetickými antibiotiky. Co se týče domácí kosmetiky, mám všechno vyzkoušené na sobě a na svých blízkých. Skvělou zkušenost mám třeba s vlasovými oplachy s obsahem domácího octa. Po těch mám úplně jinou kvalitu vlasů. Věřím ale, že čtenáři budou mít radost a užitek ze všeho, co si vlastníma rukama vyrobí.

Mnoho lidí má dnes problémy se spánkem, cobyste jim poradila?
Opět bych doporučila to, co je po ruce a snadno dostupné. Na jemné zharmonizování a zklidnění před spánkem doporučuji čaj z meduňky. Při závažnějších obtížích doporučuji tinkturu z kořene běžně rostoucího kozlíku, jehož období sběru přichází na podzim, po odkvětu této rostliny.

Kde se s vámi mohou zájemci o vaše poznatky a zkušenosti setkat?
Kromě mých kurzů je to na stránkách měsíčníku Regenerace, kde publikuji svoje nejnovější poznatky a zkušenosti. Vláďa Vytásek tam vede bylinářskou rubriku, takže jsme i přes Regeneraci stále ve spojení.

Text: Michael Šubert
Foto: Jitka Dušková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Domácí soběstačnost

5.0 7
349 286
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Co nového napsali mistři napětí? Přinášíme rovnou 10 důvodů, proč si najít chvíli a ponořit se do světa napětí.
Svátek všech maminek klepe na dveře! Obdarujte ji nezapomenutelným zážitkem s naší speciální kávovou edicí. Přidejte k tomu knihu plnou dobrodružství nebo romantiky a nezapomeňte využít slevový kód MAMINKA. Několikanásobná radost je zaručena!
Nosíte náramky z minerálů? Sbíráte kamínky na dovolené nebo obdivujete sochy detailně vytesané z žuly či mramoru? Horniny a minerály jsou všude kolem nás a mohou působit nejen esteticky. Používají se ve stavebnictví, sochařství i malířství, šperkařství a mincovnictví, ale také v předmětech každodenní potřeby či ve zdravotnictví. Jak to ale s jejich vznikem vlastně je? Kde se minerály a horniny na planetě Zemi vzaly nebo jak vznikly zkamenělé rostliny, živočichové i celé stromy? Některé kameny se staly posvátnými, kdežto jiné jsou zajímavou kuriozitou, kterou denně navštěvují houfy turistů. Svět hornin a minerálů je velmi rozmanitý. Vzpomenete si, který minerál denně používáme a lidské tělo nefunguje správně ani bez něj, ani s jeho přemírou?