Napínavý detektivní román z pera manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler.

Je běžné, že policie při vyšetřování komplikovaných případů využívá pomoci spiritualistických médií. Ale není zaznamenán jediný případ, kdy by médium přispělo k vyřešení případu.

Flora Hansenová sama sebe nazývá spiritualistickým médiem. Už řadu let si vydělává na živobytí tak, že ostatní přesvědčuje, že umí mluvit s mrtvými. Jednoho srpnového večera slyší ve zprávách o děsivé vraždě v ústavu pro dívky se sklony k destruktivnímu chování. Flora Hansenová se rozhodne, že zavolá policii a oznámí, že se jí podařilo kontaktovat ducha mrtvé dívky.

Z vyšetřování jednoznačně vyplývá, že pachatelem tohoto činu je jedna z chovanek ústavu, "hodná" a tichá dívka, která z ústavu utekla tu samou noc, kdy byla spáchána vražda. Když Joona Linna začne pátrat v její minulosti, objeví, že to s tou její dobrotou nebude až tak horké.

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit za „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Jana Dušejková, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nadevše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další… Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. Hrdinka o těchto vraždách něco ví, policie ji však neposlouchá — jenže Jana Dušejková dokáže číst ve hvězdách…

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie.

Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyzrálá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. Elsa je jiná než ostatní. Kromě babičky nemá žádné další kamarády, ale to jí nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se Elsa musí vydat úplně sama. Má doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že babička pozdravuje a omlouvá se. Netuší, že přitom drží v rukou klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v babiččině pohádkové říši odehrálo.

Román Babička pozdravuje a omlouvá se je psaný se stejnou lehkostí jako Backmanův Muž jménem Ove, dokáže čtenáře vtáhnout do děje a zároveň ho pobavit i dojmout.

Druhé, brožované vydání polského románu oceněného mezinárodní Man Bookerovou cenou.

Proč lidé cestují? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Olga Tokarczuková se svou pověstnou důsledností a porozuměním vede čtenáře pod povrch modernity, popisuje svět poutníků a hledá podstatu jejich nepokoje a potřeby nezůstávat na jednom místě. V příbězích a úvahách o cestování a prožitcích lidského těla napříč staletími až do současnosti se prolínají témata života, smrti i neukotvenosti.

Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku.

Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij, který se v dospělosti rozhodne odjet do vysněné země svých předků. V Praze se však zaplete s pasákem a obchodníkem s gastarbeitery Lubošem, který jej připraví o všechny iluze.

A pak se narodí jedno dítě, které osudy všech hrdinů propojí a přinutí je přehodnotit jejich představy o tom, co znamená být sestrou, matkou… ale i otcem.

Román Běsa je mnohovrstevnaté existenciální drama, které volně souvisí s autorčiným velmi úspěšným románem Malinka.

Vrcholový čínský plavec spáchá v předvečer olympiády sebevraždu — a Čína tak ztrácí naději na vítězství proti Americe. Olympijský vzpěrač si vezme život v náruči své pekingské milenky — a nejvyšší kruhy se pokoušejí tento skandál ututlat. Jenže ze sebevražd se vyklubou vraždy a ukáže se, že jsou spojeny s dalšími „náhodnými úmrtími“ nejlepších čínských atletů. Případu se ujímá čínský detektiv Li Jen a americká soudní lékařka Margaret Campbellová. Jejich jedinou nadějí je olympijská běžkyně. Ta ale záhadně zmizí a Liho kariéra i budoucnost mezinárodní atletiky se ocitají ve vážném ohrožení.

Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Slovo „bizarní“ pochází z francouzského bizarre, které znamená „divný“, „zvláštní“, ale také „překvapivý“.

A právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá se odehrává v jiném prostoru: ve Volyni během vpádu švédských vojsk, v současném Švýcarsku, ve vzdálené Asii, na imaginárních místech.

Proměnlivý rytmus povídek udržuje čtenáře v napětí, takže si ani na chvíli není jistý, co se stane na další stránce. Autorka jej vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že v realitě nic není takové, jak to na první pohled vypadá.

Vyvrcholení příběhu Vélina Al Sorny

Ocelová horda, armáda fanatiků vedená válečníkem, který o sobě tvrdí, že je vtělením boha, zpustošila Ctihodné království a valí se přes celý Dálný západ. Temného rytíře Kehlbranda nedokáže zastavit nikdo. Nikdo… jedině snad Vélin Al Sorna.

Vélin získal zpět svůj dar. Jeho nová píseň je však kupodivu černá, plná nenávisti a lační po krvi. I když Vélinovi pomáhá, v bitvách jej mění v nepřemožitelný vraždící stroj, který s protivníky nemá sebemenší slitování.

Vélin se obává, že se z něj stává netvor, a proto na svou píseň hledá lék, zároveň však musí i s přáteli a pomalu se formující armádou Kehlbrandových odpůrců prchat dál a dál na jih. Spletitý děj plný překvapivých zvratů a akce vrcholí závěrečným soubojem mezi odvěkými rivaly tygrem a vlkem…

Místo, které si chcete přečíst.

Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel.

Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je potřeba toho tolik napravit na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány.

Svižné vyprávění, které nikoho nesoudí a — co je podstatné — nenudí.

Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.

Kniha Dívka v pavoučí síti získala ocenění Český bestseller za rok 2015 v kategorii Překladová literatura pro dospělé.

Brožované vydání třetího dílu trilogie Milénium v novém designu.

Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Ale nebude to mít jednoduché. Poté, co ji kulka zasáhla do hlavy, leží pod přísným dohledem na jednotce intenzivní péče. Pokud se uzdraví, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Ale i v nemocnici, přestože je v kritickém stavu, musí být stále ve střehu. Je tu totiž ještě jeden pacient - Alexander Zalaščenko...

Mikael Blomkvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti. Lisbeth bude muset s jeho pomocí dokázat svou nevinu a také upozornit na zkorumpované politiky, kteří dopustili, aby se bezbranní lidé stali oběťmi zneužívání a násilí. Salanderová, bývalá oběť, je připravena úder vrátit.

Kniha získala v roce 2008 ocenění The Glass Key za nejlepší dílo severské kriminální literatury. Na motivy této knihy, stejně jako předchozích dílů, vznikl celovečerní film v produkci agentury Yellow Bird. Film už zhlédly asi dva milionů diváků ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku a Španělsku. Připravuje se premiéra filmu v Kanadě, Estonsku, Řecku, Itálii, Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice.

Závěrečný díl série Milénium

V jednom ze stockholmských parků se najde tělo zuboženého žebráka s amputovanými prsty na rukou i nohou. Vypadá to na nešťastnou smrt bezdomovce, avšak patoložka Fredrika Nymanová se nemůže zbavit dojmu, že s mrtvým je něco v nepořádku, a proto se spojí s Mikaelem Blomkvistem.

Případ probudí Mikaelův zájem, protože žebrák prý několikrát cosi breptal o švédském ministrovi obrany Johannesu Forsellovi. Byly to jen řeči paranoidního šílence, nebo měl opravdu nějaké informace o vládě?

Mikael požádá o pomoc Lisbeth Salanderovou. Ta však po pohřbu Holgera Palmgrena odjela ze Švédska a neozývá se. Nikdo netuší, že pobývá v Moskvě, aby se jednou provždy vypořádala se svou sestrou Kamilou. Rozhodla se: už nehodlá být lovenou kořistí. Nyní se sama stane šelmou.

Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu?

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra.

Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…

Provokativní, ambiciózní a nezapomenutelný příběh si zamilují čtenáři Iana Rankina, Joa Nesboho a Grega Ilese.

Když Frank Rath odevzdal odznak detektiva, myslel si, že už se vraždami nebude muset zabývat. Stal se soukromým vyšetřovatelem a v zapadlém městečku v severním Vermontu sám vychovává dceru. Jednoho dne je však u silnice nalezeno opuštěné auto a zdá se, že jeho majitelka, krásná mladá dívka, zmizela beze stopy. Během vyšetřování Rath odhaluje nejtemnější stránky lidské duše. Mladé ženy se záhadně ztrácejí jedna za druhou a policie se snaží přijít na to, co dívky spojuje. Ratha trápí vlastní násilná a bolestná minulost a znovu zjišťuje, že zlo číhá všude, i v malých, zdánlivě idylických městečkách — a nikdo není v bezpečí.

Román autorky Vyhnání Gerty Schnirch, Kateřiny Tučkové. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele — její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…

Návrat do světa bestsellerové trilogie Stín krkavce Legendární Vélin Al Sorna se vrací

Vélin Al Sorna je žijící legenda, jeho jméno zná celé království. Právě pod jeho vedením byly dobyty celé říše, právě jeho meč vítězil v urputných bitvách — a jen díky jeho oběti bylo poraženo zlo strašlivější než cokoli, co tento svět dosud spatřil. Zvítězil v nespočtu bitev, avšak zaslouženou slávu vyměnil za poklidný život v Severních provinciích Sjednoceného království.

Nyní se však ze zámoří šíří zvěsti o armádě zvané Ocelová horda, kterou vede muž považující se za boha. Vélin po další válce netouží, ale když se dozví, že se Šerin, žena, kterou kdysi ztratil, ocitla v ohrožení, rozhodne se této nové, mocné hrozbě postavit tváří v tvář.

Vélin proto putuje do říše kupeckých králů, země, kde vládne zákon cti a intriky. Právě tam, v prachu nekonečných stepí Dálného západu, si Vélin uvědomí strašlivou pravdu: existují bitvy, ve kterých možná nedokáže zvítězit ani on.

Proslýchá se, že přednímu francouzskému šéfkuchaři Marcu Frayssovi hrozí ztráta jedné ze tří prestižních michelinských hvězd, proto Fraysse svolá novináře z celého světa, aby učinil šokující prohlášení. Po příjezdu do odlehlé restaurace na vulkanické náhorní plošině ve střední Francii je však přivítá zpráva, že kulinářský génius byl zavražděn a své poselství už nikomu nepředá.

Sedm let po jeho smrti zůstává totožnost vraha stále záhadou. Enzo Macleod se pouští do svého pátého případu a při rozkrývání složité pavučiny vztahů, jež geniálního kuchaře s nešťastnou povahou obklopovala, nachází podivné paralely s vlastním životem, které otevírají staré rány z minulosti.