Beseda: Vojtěch Bernatský - Dvojtáta

archiv revue
Muž, jehož znáte z televizní obrazovky České televize jako sportovního moderátora, se vydal na spisovatelskou dráhu. Vojtěch Bernatský sepsal nevšední příběhy všedních dnů z pohledu dvojnásobného otce do knihy, kterou nazval Dvojtáta. Představil ji na besedě v Domě knihy.

Vaše kniha Dvojtáta pochází ze stejnojmenného blogu. Jak se z úspěšného „sporťáka“, redaktora, komentátora stane blogger?
Je to jednoduché. Mně se diametrálně změnil život po narození dětí, a hlavně po narození toho druhého, syna Matyáše. Rozhodl jsem se, že začnu psát blog, abych si pamatoval okamžiky, které jsou nádherné, kdy se smějeme, dojímáme, ale hodně brzy na to zapomínáme. Tak jsem se rozhodl, že si to zvěčním. A také možná proto, abych měl jistotu, že mi třeba ve stáří pomohou moje děti do schodů. Začal jsem psát blog, psal jsem ho rok, pak jsem se na to trošku vykašlal, nebyl čas. A po půl roce říkám doma manželce u televize: Mně by se líbilo to dopsat a třeba, aby z toho bylo něco víc. Představte si, jak ta karma zafungovala. Druhý den jsem přišel do práce a měl jsem tam mail od redaktorky nakladatelství Albatros, jestli bychom se mohli sejít, že se nějakým způsobem k mému blogu dostala a … vznikla tahle kniha. Ještě jsem dopsal 100 stran a mám tohle dítě – třetí.


Když jste úplně na začátku psal první příspěvky na blogu, trnul jste, jestli si najde čtenáře?
Abych byl upřímný, tak jsem vlastně úplně v těch prvních okamžicích netoužil po tom se s tím někde chlubit. Četla si to rodina, ti nejbližší, mám pocit, že jsem to v nějakém rozhovoru řekl, že píšu blog, ale jinak čtenost byla minimální, nijak jsem to nepromoval, nechlubil jsem se s tím. Takže pro mě je dobrá zpráva, že se to k redaktorce Albatrosu  dostalo.


Když se člověk pustí do něčeho takzvaně na pokračování a získá už nějaké čtenáře, tak  je to nejenom radost, ale už i závazek. Stalo se vám někdy, že jste se do těch textů musel trošičku přinutit?
Pro mě je to obrovská, nová zkušenost. Říkám to s pokorou, necítím se jako velký spisovatel, ale těší mě ta prvotní reakce. Chodí mi spousta zpráv od čtenářů, že už knihu mají, a dokonce mi přišlo už i pár velmi pochvalných zpráv, že ta kniha má srdce, že se u ní čtenáři bavili. A to je pro mě povzbuzení, protože jak jsem toho plný, tak už mám sedmdesát stran dvojky. Teď je to tedy na čtenářích, aby se ta kniha prodala a dala šanci dvojce.


Besedu moderovala: Sandra Procházková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Dvojtáta
Čeština

Dvojtáta

4.0 2
od 209
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Svátek všech maminek klepe na dveře! Obdarujte ji nezapomenutelným zážitkem s naší speciální kávovou edicí. Přidejte k tomu knihu plnou dobrodružství nebo romantiky a nezapomeňte využít slevový kód MAMINKA. Několikanásobná radost je zaručena!
Nosíte náramky z minerálů? Sbíráte kamínky na dovolené nebo obdivujete sochy detailně vytesané z žuly či mramoru? Horniny a minerály jsou všude kolem nás a mohou působit nejen esteticky. Používají se ve stavebnictví, sochařství i malířství, šperkařství a mincovnictví, ale také v předmětech každodenní potřeby či ve zdravotnictví. Jak to ale s jejich vznikem vlastně je? Kde se minerály a horniny na planetě Zemi vzaly nebo jak vznikly zkamenělé rostliny, živočichové i celé stromy? Některé kameny se staly posvátnými, kdežto jiné jsou zajímavou kuriozitou, kterou denně navštěvují houfy turistů. Svět hornin a minerálů je velmi rozmanitý. Vzpomenete si, který minerál denně používáme a lidské tělo nefunguje správně ani bez něj, ani s jeho přemírou?
O tomhle člověku lze skutečně říct, že umí splynout s přírodou. To, jak popisuje, jak jej zvířata tolerují, jak ho nechávají je pozorovat, je úžasné. Díky tomu je vlastníkem mnoha unikátních fotografických snímků a o radost z nich se dělí se svou ženou. Má selfie s liškou (ne ochočenou!), má zachyceného hranostaje se svou kořistí a řadu dalších fotek, které rovněž najdete v knize.