Právě tak popisuje fáze duchovního rozvoje, přičemž teprve dosažení té nejvyšší ze čtyř fází umožňuje jednotlivcům vytvořit společenství. Společenství totiž vyžaduje obtížný, ale osvobozující skok od zpochybnění vlastních pravd přes „prázdnotu“ (jež je podle něj součástí mnoha hlubokých duchovních tradic) až k otevření se možnosti, že pravdu mohou mít také ti druzí, což je nedílně spojeno s prohloubením vlastního náhledu. Kniha se v českém vydání poprvé objevila v roce 1995. Nyní vychází v novém překladu. Je určena pro lidi se zájmem o duchovní otázky, o život v komunitách, o mezilidské vztahy, o osobnostní růst na úrovni jednotlivců i skupin, pro lidi v pomáhajících profesích.