Recenze: Muž bez tváře

archiv revue
Paul Mulchrone je mladý a ničím výjimečný muž. Žije díky podvodům a jedním z jeho triků je navštěvování senilních pacientů v roli jejich příbuzných. Jednou ho jistý stařík napadne a v tu chvíli začíná šílený závod s časem. Paul má v patách nelítostné zabijáky a sám nechápe, co se stalo.

Irský spisovatel Caimh McDonnell je nejen ve své domovině známý jako stand-up komik a novinář. Během svého působení získal řadu ocenění a před několika lety se rozhodl, že svůj už tak bohatý repertoár rozšíří ještě o psaní. Muž bez tváře je jeho literárním debutem. Román vyšel v roce 2016 a je prvním dílem takzvané Dublinské trilogie. Knihu u nás vydalo nakladatelství Jota a v plánu jsou i následující dva díly.

Muž bez tváře báječně skloubil napínavý thriller noirového ražení s humoristickým románem. Chtělo by se říci, že kdyby tu nešlo o život, byla by to děsná prča. Jenže víte co? Mrtvol přibývá, hlavní hrdina má co dělat, aby přežil, ale legrace se naopak stupňuje. Ačkoliv má román všechny znaky thrilleru a jeho autor si nedovolil experimentovat, kniha je především obrovská legrace. Vtipy jsou tu pubertální, drsné a někdy naprosto šílené. McDonnell miluje černý humor a vyloženě si užívá, když vás může šokovat.

Jeho Paul zpočátku vypadá jako nešikovný podvodníček, kterému se smůla lepí na paty, ale postupně budete odhalovat jeho skryté kvality a schopnosti. Osmadvacetiletý Paul není ničím výjimečný. Aby si mohl užívat skromného dědictví po protivné pratetě, musí každý týden věnovat šest hodin charitě. Paul má dobré nápady a průměrný obličej, a tak ho napadne, že bude navštěvovat umírající senilní staříky, kde si bude hrát na jejich příbuzného. Bohužel jedna návštěva se ošklivě zvrtne. Starý pán Paula málem uškrtí a sám přitom podlehne infarktu.

Ano, je to pech, jenomže nikdo netuší, jak velký. Policie záhy zjistí, že muž byl ve skutečnosti jedním z největších irských zločinců, který se před třiceti lety zúčastnil smělého zločinu. Paul dostane varování, aby utekl, a tak uteče. Spolu s ním prchá i zdravotní sestra se zálibou v kriminálních seriálech a jejich počínání má daleko k heroickým výkonům. Pravda je, že tihle dva připomínají dvojici Pat a Mat, a je vlastně zázrak, že dokážou tak dlouho přežívat.

V patách mají zločince, důvěřovat se nedá zkorumpované policii ani takzvaným kamarádům. Největšími nepřáteli jsou si však sami sobě, protože co mohou, to zkomplikují nebo pokazí. Muž bez tváře je zábavná pohádka pro dospělé a Caimh McDonnell se ani nesnaží předstírat, že mu jde o nějakou pravděpodobnost. Jeho příběh je ulítlý, přitažený za vlasy, ale čím je absurdnější, tím víc vás bude bavit. A tak nemyslete na to, že tohle by se přece nemohlo stát, a místo toho si vychutnejte několik hodit zábavy. Detektivní zápletky mají hlavu i patu a zřejmě nebudu jediná, kdo se bude k příběhu často vracet. Vlastně už jen proto, aby mi zvedl náladu.
 
Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Muž bez tváře
Čeština
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.
Debutový román Život na míru americké spisovatelky Nikki Erlick vzbudil celosvětovou senzaci. Ihned po vydání se stal bestsellerem. Námět románu je opravdu zajímavý, vlastně jde o takové „co by, kdyby“, jež dá čtenáři popud se zamyslet nad samotným bytím.