Zasnoubena se smrtí je kniha vyprávějící příběh Ireny Bernáškové, zapomenuté hrdinky domácího odboje za druhé světové války, a neobyčejně statečné ženy, která byla jako první Češka popravená nacisty gilotinou. Autorka Jana Vrzalová, publicistka a překladatelka s více jak čtyřicetiletou praxí, tu před čtenářem na více jak 300 stranách odkrývá pohnutý osud Ireny, známé jako „Inka“, a jejího otce - předního českého grafika Vojtěcha Preissiga.

Jana Vrzalová k tomu využívá poměrně netypický styl. Literaturu faktu doslova kloubí s krásnou literaturou. Do jednoho klubka zaplétá faktické údaje, citace i lyricky zabarvený a tradičním způsobem laděný román. Pokud tato forma v úvodní části vyžaduje od čtenáře nutnost „zvyknout si“, tak o to více se později zasluhuje o působivé a živé vykreslení Inčina tragického osudu.

Cti svou vlast. Važ si domova. Ztratíš-li ho, ztratíš úplně všechno.

Kapitolu za kapitolou tak poznáváme Irenu Bernáškovou, rozenou Preissigovou, a její důležité životní milníky. Tím hlavním byli bezesporu její rodiče, s nimiž měla Irena velmi blízký vztah, a jejichž výchova byla vedená v silném vlasteneckém duchu. K dalším můžeme přidat dětství strávené v USA i těžkosti spojené s návratem do vlasti. Osudové cesty, po nichž se Inka vydala, ovlivnilo v mnohém i její nešťastné manželství a jeden nenaplněný sen…

Inka už od samého počátku války byla společně se svým otcem velice činná v odbojové činnosti. Velkou měrou se oba podíleli na vydávání ilegálního časopisu V BOJ. Sháněli finanční prostředky, techniku, psali, překládali i časopis částečně kolportovali. Později také Inka přes hranice převáděla československé vojáky i gestapem hledané osoby.

„Otec a dcera. Hrdost a vzdor“ - Motto, které v knize zaznívá několikrát, a které dokonale charakterizuje Inku a jejího otce. S množstvím otočených stránek se úměrně zvyšuje čtenářovo napětí, sílí smutek, ale především hluboký obdiv. Obdiv nad nesmírnou odvahou (nejen!) této krásné ženy, která se vztyčenou hlavou vzdorovala brutálním výslechům gestapa, při nichž zarytě o svých spolupracovnících mlčela, a dle skromných odhadů jich tak na tři stovky zachránila, a která samotnému soudci při soudním procesu v Německu, jenž jí přiřkl ortel gilotiny, řekla z plných plic to, co si myslí a cítí.

„Chceš-li, a ty chceš,
za to se modlíš,
aby zem byla tvá,
po které chodíš.“

V závěrečné části knihy pak příběh doplňují dobové fotografie a veřejně dosud neznámé či jen zcela výjimečně publikované dokumenty. Naleznete tu plakáty Vojtěcha Preissiga podporující roku 1918 vznik samostatného Československa, ze stejného roku pocházející Manifest k československému lidu v Americe. Rovněž tu jsou otištěny kopie některých kreseb z obálek časopisu V BOJ, Inčiny motáky z vězení či samotný úřední rozsudek smrti.

Na knihu, stejně jako na všechno, se dá nahlížet různou optikou. A je zřejmé, že jedna z nich nám ukazuje i nelichotivou vizitku nás i dnešní doby, když jméno Ireny Bernáškové a stovky jiných jí podobných necháváme propadat do zapomnění. Když si přestáváme uvědomovat Smysl činů těchto lidí i Cenu, kterou byli ochotni zaplatit. Jak Jana Vrzalová v doslovu cituje slova Vojtěcha Preissiga, která adresoval domů z koncentračního tábora Dachau poté, co se dozvěděl o Inčině popravě: „… nesmíme truchlit, nýbrž věrně vzpomínat a vésti si tak, aby oběť Ireny nebyla marná.“

Zasnoubena se smrtí je poutavá kniha napěchovaná emocemi, která velmi působivým a jakýmsi něžným způsobem přibližuje pohnutou dobu a její skutečné hrdiny. Z podání Jany Vrzalové doslova dýchá to, oč v prvé řadě těmto lidem šlo - láska k vlasti, láska k národu, nesmírná odvaha v touze nestát se bezcennou loutkou v rukou nepřátel, nepřestat věřit… Vřele všem doporučuji!

Autor: Eva Šamánková