Autentické deníkové záznamy angažovaného intelektuála a spoluautora Černé knihy komunismu z normalizačních let 1973-1974. Práce, každodenní starosti, politické i soukromé události, rodina, občas výslechy, především však setkávání s lidmi. V Bartoškových textech vystupují konkrétní osoby známých i neznámých jmen, celebrity i obyčejní lidé s konkrétními názory a postoji. "O mnoha věcech v tomto sešitu nepíšu - snažím se být bdělý a ostražitý'," tvrdí autor - to kdyby jeho zápisky zachytila policie. Přesto, anebo i díky tomu, se mu podařilo zachytit danou dobu jako autenticky žitou zkušenost, vždyť autocenzura patřila neodmyslitelně ke každodennosti normalizačních sedmdesátých let. Bartoškovy zápisky nepředstavují vzpomínky psané s odstupem, ale aktuální záznam právě uplynulého, pořízený s poctivou snahou uchovat paměť a kontinuitu. Právě v tom je síla jeho "papírků".