V románu islandské autorky se dvaadvacetiletý vypravěč vydává na cestu z rodného severského ostrova do horského kláštera v blíže neurčené zemi na kontinentu. Čtenář si teprve postupně skládá drobné i velké události, které vypravěčově cestě předcházely: láska jeho nedávno zemřelé matky k zahradě a květinám, náhodné zplození vlastní dcery s takřka neznámou dívkou, pravidelné večeře s autistickým bratrem a starým otcem, který vaří podle matčiných receptů. Na knize je pozoruhodný především prostý a zároveň napínavý způsob podání, v němž se čtenáři vše odkrývá zvolna a jakoby na přeskáčku a velmi často v poměrně strohých dialozích.