kdo četli její další knihy. Příběh se odvíjí takovým způsobem, že vás drží pořád v napětí, co bude dál. Čtete jednu stránku za druhou a pořád ne a ne přestat. Člověk si připadá jako malé dítě, které nejde odlepit od zmrzliny a odvést pryč z cukrárny, pořád chce ještě a ještě víc.Ve tmě jsme všichni stejní, jenže všichni můžeme uvíznout v síti lží, pomluv a intrik. A ty je těžké odhalit, rozplést a dostat se k tomu, jak to opravdu je. Všechno začíná v jednom malém městečku v Texasu. Asi si umíte představit,
že tamní lidé nemají moc společenských aktivit, tak se tam pořád dokola omílá něco, co se stalo už tak dávno, před deseti lety. Tehdy se ztratila jedna mladá dívka a s ní i její otec. Řeklo by se, že je už čas najít si nové téma pro rozhovor, ale místní jsou tou dívkou jako posedlí. Odette je policistka a oba zmizelé znala. Rozhodla se, že celé té záhadě přijde na kloub a nenechá se ničím odradit. Většina místních je přesvědčená, že v dívčině zmizení má prsty její bratr a chovají se k němu nedůvěřivě a podezíravě. A pak se to stane. U cesty, obklopená kvetoucími žlutými pampeliškami najdou mladou dívku. Nemá jedno oko a nechce nikomu nic prozradit. A jako by toho nebylo málo, zmizí i Odette. Přejde pět let, z mladé dívky je žena a vrací se zpět do městečka, kde jí našli. Je rozhodnutá zjistit, o co tu šlo a kam zmizeli všichni ti lidé.
V příběhu Ve tmě jsme všichni stejní nemáte čas vydechnout, protože se pořád něco děje. Vrstva za vrstvou se pomalu odhaluje a nikdy není poslední. Pokaždé je tam nějaká další a ještě víc šokující. Je to thriller, který si užijete. Nedá se od něj odtrhnout a chytne vás okamžitě. Ale to platí pro všechny knihy Julie Heaberlin.
-ice-
