František Hodík pocházel z početné rodiny polního hlídače, šel do učení, pak – při práci - navštěvoval deset let večerní školu, aby získal maturitu a splnil si velký sen – stal se učitelem. Učil češtinu a dějepis – rizikové předměty, v době okupace. Vedl děti k tomu, aby samostatně myslely. Byl duší kultury v jihočeském městečku, knihovník, režisér a dramaturg ochotnického divadla. Román je důkazem toho, že nejen známé osobnosti mohou prožít zajímavý život a zanechat za sebou kus práce.