Sylva Lauerová, česká spisovatelka a básnířka žijící na Seychelských ostrovech, je v České republice známa především díky svým bestsellerům Hračka a Sexy strategie. Ačkoli má na svém kontě již osm knih a na české literární scéně není žádným nováčkem, kritikou je často přehlížena. Důvod? Prý je příliš kontroverzní a nevyzpytatelná. Jak sama přiznává, ráda odkrývá „hlubiny lidské duše“. Sylva Lauerová je také publicistka, nakladatelka a mecenáška uměleckých projektů. Patří bezpochyby mezi pozoruhodné osobnosti české literární scény. Vedle kurátorství výstav se věnuje experimentální poezii a je autorkou několika románů, mezi něž patří exotické Jumaroro, mystický Tichošlap a Sexy strategie.

Hračka
Třetí, upravené, vydání erotického bestselleru Hračka autorky Sylvy Lauerové, jedné z nejkontroverznějších osobností české literární scény. Románová prvotina spisovatelky, žijící částečně na Seychelských ostrovech, vzbudila Hračka na sklonku r. 2007 nevídaný zájem čtenářů. Od té doby se dočkala několika dotisků i druhého vydání a stále se těší čtenářské pozornosti. Děj románu se odehrává na Seychelských ostrovech v luxusním prostředí privátního letoviska vyhledávaného světovými celebritami, kde se mladá česká terapeutka setkává se svým osudovým mužem a prožívá krátký vášnivý vztah hraničící s posedlostí.

Otevřenost popisu sexuálních scén a přímočarost, se kterou autorka nahlíží do myšlenkových pochodů ženy predátora, stejně jako bezmezný, až povrchní obdiv k mužskému tělu - to jsou slova, která tuto knihu charakterizují. Literární styl Sylvy Lauerové je výrazný svým moderním přístupem k jazyku, je velmi sugestivní, má strhující tempo a zachovává si prvky autenticity. „Hračka je o sexu, pouze a jenom o sexu, nic víc v ní nehledejte,“ říká sama autorka.

Vy jste známá tím, že vás zajímá také numerologie. Vaše prvotina Hračka se dočkala třetího vydání. Co znamená číslo tři v numerologii?
Jen bych ráda podotkla, že numerologii se nevěnuji už asi 12 nebo 13 let. Trojku mám docela ráda, je to pro mě sympatické číslo, protože vyjadřuje umělecký talent a tvořivost.

Třetí vydání je avizováno jako upravené. K jakým změnám došlo, nedošlo a které jste nedovolila?
Nedovolila jsem si změnit cokoliv ze sexuálních scén, které v knize jsou. Nebyla jsem schopná ani změnit literární styl, i když bych byla asi ráda. Ladili jsme zejména interpunkci a gramatiku. A vypustila jsem asi 30 až 40 stran extrémně pubertálních výlevů hlavní hrdinky, která neustále opakuje, jak nádherný má hlavní hrdina zadek. (Smích).

Jak těžké to pro vás bylo, když Hračka vznikala?
Hračka byla hračka. Vše začalo nevinně, když jsem jedno odpoledne sedla a zkusila psát. A ejhle, ono to šlo, děj se vyvíjel, román se rozrůstal a já jsem si ho užívala

Jaký máte vztah k erotickým románům a co vás na jejich psaní baví?
Na Hračce mě bavilo to, že jsem se dokázala naprosto uvolnit, otevřít se a nechat inspiraci i text přirozeně plynout. 

Jaký máte pracovní režim, když se rozhodnete, že budete psát?
Píšu v jednom zátahu. Po několik měsíců můj den vypadá takto: vstanu, jdu plavat, najím se, dám si kávu, píšu, dám si kávu, píšu, obědvám, píšu, plavu, dám si kávu, píšu, večeřím, píšu a pak spím. I noci trávím se svými postavami. Píši veskrze na ostrovech, v Evropě maximálně dopisuji posledních pár stran.

Vy jste na sebe prozradila, že hodně čtete, což není u spisovatele nic zvláštního. Co mě ale zaujalo, je fakt, že čtete populárně naučné knihy, ale beletrii výjimečně.
Tohle vám nikdo nepřizná, ale já ano. Když čtu beletrii, která mě uchvátí, mám strašný strach, že mě brilantní literární styl ovlivní. A to nechci. Takže se poslední roky bráním čtení beletrie a čtu ráda populárně naučnou literaturu zejména z oblasti neurovědy, částicové fyziky a kosmologie. 

Jak tedy vypadá vaše knihovna?
Moje knihovna čítá přibližně čtyři tisíce svazků a nachází se na čtyřech místech této planety. V Brně, v Praze, v Postupimi a v džungli na ostrovech, kde však knihy vlhkem příliš trpí. Nejvíce knih mám v Brně.

Jaký má váš manžel vztah k České republice? Líbí se mu tady?
S mým mužem je to složité, je typicky mužsky lenivý, takže za dvacet let našeho vztahu se nenaučil více než pár českých slov. Naše země se mu ale líbí, zejména Praha, Moravský Krumlov, Vysočina i Brno. Rád sleduje místní progres, zejména v architektuře a přístupu k veřejnému prostoru.

Prozradíte něco o vašich nových projektech a plánech?
Budu psát román, protože jsem to svým čtenářkám slíbila. Mám připravený celý příběh, zbývá už jen několik málo detailů. A napsaný by měl být koncem tohoto roku. 

Foto: KIVA PHOTO (Vladimír Kiva Novotný)
Besedu moderovala: Sandra Procházková