Po 2. světové válce emigroval Sándor Márai (1900 1989) do USA, odkud nesmiřitelně komentoval události ve své vlasti a v celém komunistickém táboře. I proto jeho prozaické dílo možná vždy vzbuzovalo větší pozornost svým politickým pozadím než literárními hodnotami. V novele Svíce dohořívají z roku 1942 jako by autor koncentroval vše dobré a krásné, co kdy literatura Rakousko-Uherska evropské kultuře dala, a především vše, co lze říci o přátelství, stáří, lásce, vztahu k životu a ke světu.