Píše se rok 1946 a Československo se potýká s bytovou krizí. Jedním z měst, kde je situace nejtíživější, je průmyslové Kladno. Z iniciativy zdejších dolů a hutí proto vzniká plán na vybudování nového sídliště na volných pozemcích západně od města. Do projektu je přizváno několik architektů, jejichž kolektiv vede jeden z nejrespektovanějších předválečných tvůrců Josef Havlíček. Vzhledem k nedostatku volných parcel navrhnou architekti v hlavní ose sídliště linii ambiciózních věžových domů, které se mají stát novou dominantou města. Ve své době patří kladenské věžáky k nejnákladnějším realizacím na území Československa a svou dokonale promyšlenou dispozicí, funkčním rozvržením i pokrokovým technickým zázemím udivují dodnes. Kniha podrobně mapuje příběh sídliště Kladno-Rozdělov a věžových domů od prvních skic po dokončovací práce. Popisuje úsilí, které Josef Havlíček a jeho kolegové věnovali obhajobě sebemenšího architektonického detailu. Přibližuje problémy, s nimiž se potýkalo československé stavebnictví v letech po druhé světové válce i dramatické proměny, které mu přinesl rok 1948. A skrze vzpomínky prvních obyvatel sídliště zachycuje také něco málo z atmosféry 50. a 60. let 20. století.