Hlavní hrdina, třicetiletý střední kádr, odborník na informatiku, se suchou ironií líčí v první osobě svůj banální život bez ambic, bez přátel a bez lásky. Zatímco kolem něho kolegové bojují o zvýšení platu a snaží se urvat co nejvíc rozkoší, protagonista upadá do depresí. Jeho "citová výchova" směřuje k otupělosti a znechucení, kde jistě ví jen jediné: že existuje cesta, kterou je třeba urazit. "Lidé se mylně domnívají, že dříve či později se přece něco musí stát. To je hluboký omyl. Život může být docela dobře zároveň krátký i prázdný."