Veronika bydlí s manželem a dvěma dětmi v Praze. Její rodiče žijí v domku v Sovoluskách v Pardubickém kraji a cesta tedy zabere víc než hodinu. S matkou ani otcem nemá vztah, který by si přála a který vídávala třeba u svých kamarádek. Táta bývá nervák a máma Verči poskytne kritiku snad ke všemu, co se týká jí a její rodiny. Matka si to ale neuvědomuje a vynucuje si další a další návštěvy svých potomků. Veronika na jednu takovou návštěvu kvůli změně plánů nepřijede. A den nato matka zemře.
Co teď? Má z toho vinit sebe? Veronika musí do svého života vmáčknout ještě péči o otce. Pendluje mezi hlavním městem a Sovolusky. Je vyčerpaná, nedokáže skloubit práci, starost o děti a manžela a svůj harmonogram mění za pochodu. Do toho neustále diskutuje se svou matkou, i když tady už fyzicky není. S manželem má harmonický vztah, pro své děti se snaží být oporou a nechce, aby mezi nimi vznikla propast tak, jak to poznala doma.
Dění románu Nikdo není sám známe z pohledu několika osob – zejména Veroniky, ale také obou pubertálních dětí. Každý z nich řeší své problémy a dospělý jedinec si připomene, co pro něj bylo důležité, když měl -náct. Vše se ale spojuje v to, že všem záleží na tom, aby to klapalo i doma, a touží po vzájemné lásce a souladu.
Soukupová nám předkládá niterné vyprávění, v němž jde u hlavní hrdinky až na dřeň. Veronika svádí boj, který je nad její síly. Je potřeba se neustále ohlížet na druhé, anebo je správné, že přednost má rodina a já? Vykřeše v sobě nakonec energii vymotat se z kruhu, možná i jako vítěz, anebo ustoupí na úkor sebe? I to je hnacím motorem při obracení stránek – dozvědět se, jak hlavní postava vybruslí z komplikovaných situací, na něž se navalují další.
Rodina řeší problémy, které mohou potkat každého. Jen záleží na tom, jakou máte povahu a koho kolem sebe máte. Kniha Nikdo není sám by mohla povzbudit zejména matky, které se také snaží ukočírovat život svůj a svých dětí tak, aby nikdo nepřišel k úhoně. Nejste v tom samy.
Autorka: Radka
