Elon Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrickém městě Pretorie. Jeho dětství a výchova byly drsné, na naše poměry až těžko uvěřitelné. Elonův otec Errol, inženýr a fantasta, měl vůči svému synovi nulové slitování a Elon se dodnes potýká s psychickými následky otcova ponižování, výbuchů vzteku a tvrdých praktik.
Zároveň však připouštěl, že se jim snažil vštípit fyzickou a emoční odolnost. „Ve srovnání se zážitky se mnou musela veldskool působit krotce,“ říkal Errol s tím, že násilí bylo jednoduše součástí vzdělávání v Jižní Africe. „Dva vás drželi a třetí vás mlátil do obličeje polenem a tak dále. Noví kluci se museli první den v nové škole porvat s největším tamním grázlem.“ Hrdě dodal, že oba syny vychovával v „extrémně tvrdé rváčské autokracii“. A potom výmluvně dodal: „Elon později stejně tvrdou autokracii uplatňoval na sebe i druhé.“ (ukázka z knihy Elon Musk)
Génius nebo podivín?
Musk je světem vnímán jako rozporuplná osobnost. Jedni ho považují za génia a vizionáře, na jiné naopak působí jako mimozemšťan z jiné planety. Walter Isaacson, autor bestsellerů Steve Jobs a Leonardo da Vinci, Muska po celé dva roky pozorně sledoval, vedl s ním i se členy jeho rodiny a přáteli dlouhé rozhovory a účastnil se jeho schůzek, aby mohl následně čtenářům přinést důvěrný příběh nejpozoruhodnějšího inovátora současnosti.
Autobiografie Elon Musk představí citlivého chlapce vyrůstajícího pod dopadem pěstí ostatních, chlapce, kterého formovalo drsné prostředí Jižní Afriky, syna čelícího nadávkám a psychickému útlaku svého otce, ale i houževnatého muže, který díky své vytrvalosti a inteligenci dovedl svět do éry elektromobilů, založil soukromou společnost SpaceX působící v aerokosmickém průmyslu a koupil sociální síť Twitter.
Možná, že po přečtení jeho obsáhlé autobiografie pochopíme, jací démoni Elona Maska pronásledují a kým on sám ve skutečnosti je.
„Naučil se potlačit strach,“ říká Justine (pozn. redakce – první manželka Elona Muska). „Jenže když vypnete strach, musíte možná vypnout i další věci jako radost a empatii.“
Text: Markéta Bolfová
