Nedotčená příroda, domorodé obyvatelstvo, horko, jiné vůně, zvířata, nemoci, chodoba, tradice, pověry, umíte si to představit? Britští kolonisté se v zemi, kde původní obyvatelé umírali hlady pokoušeli vytvořit jakousi svou vlastní civilizaci, která by jim pomohla zapomenout na to, že všude kolem je plno nemocí, smrti, infekcí a jejich úroda vadne na polích. Přes týden se snažili všechno řídit a mnozí tvrdě pracovali, víkendy trávili převážně lovem, pitím a střelbou na terč. Ale byli mezi nimi i jiní, kteří se snažili pomáhat. Jednou z hlavních hrdinek je lékařka Grace. A právě ona se střetává s šamankou Wacherou. Wachera léčí, věští, zjišťuje, jaké jsou příčiny sucha, ale také je na ni, aby zjistila, kde bylo porušeno tabu, jak co napravit a samozřejmě musí zajistit, aby další Wachera, její nástupkyně znala všechno jako ona a mohla dál sloužit svým lidem. „Daktari“ Grace razí vědecké principy, organizuje stavbu nemocnice a přináší do Keni západní medicínu. Oběma ženám jde vlastně o totéž, ale každá z nich je z jiného prostředí, má jiné způsoby a jiné metody. Postupně k sobě hledají cestu, ale neobejde se to bez spousty komplikací. Není to jen o rozdílných kulturách i metodách léčení, je to také o střetu dvou odlišných osobností a hledání společné řeči.Pod africkým sluncem je román, který popisuje osudy několika generací jedné rodiny, jejichž osudy se propletly s Afrikou, domorodou šamankou, její kletbou a láskou k této zemi. Kniha má víc než 550 stran, je těžké ji popsat v několika řádcích, ale vlastně ji ani nejde popsat. Musí se číst a pro toho, kdo se do ní začte, má připravený opravdu nádherný příběh.
-ice-
