Ve slepých skvrnách mezi povídkami žije holub. Nezaujatě prolétá nad hlavami postav, místy svým pahýlem neodbytně škrábe na parapet a dostává se do centra pozornosti, pak zase jen z povzdálí blýskne oranžovým okem. Jeho všední, opelichaná přítomnost je volným pojítkem jinak různorodých příběhů sbírky Nudný život holuba. Povídky promlouvají různými hlasy a styly o tématech jako sexuální predátorství na univerzitách, pomalé osamocené umírání během pandemie covidu nebo mocenské dynamiky ve vztazích. Na jejich pozadí se rozvíjí tematický oblouk o různých podobách autority a možnostech jejího překonání, ale ať už se jednotlivé postavy emancipují nebo nikoli, zdá se, že pro holuba jsou všechny jejich příběhy obdobně šedé a nudné.