Dvě sestry, dcery různých otců, ale stejné matky, Effia a Esi, se na Zlatém pobřeží osmnáctého století narodí ve dvou různých vesnicích a jedna o druhé nevědí. Effii provdají za Angličana Jamese, který pobývá v jejich zemi jako otrokář v Pevnosti Cape Coast. Svou ženu velmi miluje a ona tak může vést pohodlný život. Její potomci budou jezdit za vzděláním do ciziny a po návratu na Zlaté pobřeží získají úřednická místa ve správě kolonií. Naproti tomu Esi byla unesena a uvězněna v pevnosti, a to až do odjezdu lodi směrem na Nový kontinent, kde je následně prodána do otroctví. Její potomci se budou muset vypořádat s krutým zacházením na americkém Jihu.

Román Yai Gyasi je rozdělen do dvou částí. V té první se popisuje počátek ghanských válek mezi národy Fantů z pobřeží, Ašantů z vnitrozemí a Akanů. Tyto kmenové války vedly až k otrokářství, kdy Ašantové přiváděli z válek zajatce a Fantové, Eweové nebo Gaové je prodávali Britům nebo Holanďanům. V knize jsou barvitě popisovány drsné osudy prodaných otroků do Ameriky, kde pracují nejčastěji na plantážích s bavlnou. Autorka se nepatrně zmiňuje o propuknutí občanské války Severu proti Jihu. Poté, co bylo otrokářství v Africe zrušeno, využívají běloši další moment, jak na Zlatém pobřeží zůstat a těžit z místního bohatství – misionáři se snaží černošské kmeny obrátit na křesťanství.

Druhá část knihy Návrat domů se věnuje konci války Severu proti Jihu a strhujícím vyprávěním dodává, že ačkoliv válka skončila, neznamená to, že fakticky skončilo také otrokářství (zákony Jima Crowa) - líčí nové osudy „svobodných“ otroků, kteří byli zatýkání na ulicích za minimální prohřešky a umístěni třeba i na několik let do uhelných dolů na nucené práce. Příběhy dále pokračují Velkou migrací černochů za lepším životem do Harlemu ve dvacátém století. Otevřeně se mluví o těžkém životě v ghettech, o nezaměstnanosti, drogách a alkoholu.

Všechny příběhy spojuje jedno – dva černé kamenné přívěsky, které dala matka svým dvěma dcerám Effii a Esi, a který se dědí z generace na generaci.

Autor: Denisa Illíková