Nejmladší dcera císařovny Marie Terezie byla od raného dětství vychovávána k tomu, aby pokorně naplnila politické ambice své matky. Netušila ovšem, jak záhy onen obávaný den nastane: francouzskému následníkovi ji zaslíbili již v deseti letech, a tímto aktem pro ni skončilo dětství. Versailleský dvůr měl o nevěstě budoucího panovníka velmi přesné představy, a tak se budoucí královna Marie Antoinetta učila jinak myslet, mluvit, líčit, oblékat a dokonce i chodit. Když se pak jako čtrnáctiletá dívka vydala v oslnivé ekvipáži na cestu k francouzským hranicím, provázely ji matčiny striktní pokyny stran manželské poslušnosti.

Ve Versailles mladá princezna brzy zjistila, že pod vší okázalostí, pozlátkem a svazující etiketou se skrývá svět rafinovaných intrik a mocenských bojů. Dvořané vykazovali překvapivě odtažitý vztah k hygieně, stárnoucí král upřednostňoval milenku před vládnutím a novomanžel věnoval veškerý čas lovu, řemeslu a jídlu, takže na plnění dynastických povinností se mu už nedostávalo sil. Houževnatá princezna se však nevzdala a krůček po krůčku se jí podařilo získat pozici první dámy francouzského dvora, jež jí právem náležela. Byla to však pozice nadmíru křehká…