Moucha – syn cirkusové artistky a potulného velbloudáře – se živí jako noční taxikář. Muže své profese rozlišuje na lenivé pavouky, kteří jen pasivně čekají na svou oběť, a mouchy, které neúnavně poletují z místa na místo, nebojí se ani nejzapadlejších a nešpinavějších koutů a po ulicích sbírají zbloudilá nočňátka. Hrdina třetího Hageova románu rozhodně patří ke druhé kategorii: křižuje po nocích městem a zpoza předního skla svého taxíku sleduje karnevalové hemžení pestré směsice postav, bláznů, prostitutek, opilců i zločinců, a stává se svědkem nejrůznějších lidských eskapád.

Moucha je zároveň vášnivý čtenář a milovník příběhů a přes den s oblibou polehává na perském koberečku zděděném po otci a nechává se na něm unášet do víru událostí skrytých na stránkách knih, jimiž je jeho byt zavalený. Rawi Hage (* 1964) s obdivuhodnou imaginací a smyslem pro ironii a nadsázku v souvislém proudu Mouchovy řeči střídá filozofické kontemplace s uhrančivými popisy těch nejbizarnějších scének. Jeho brilantní styl a čím dál rychlejší tempo vyprávění nedají čtenáři vydechnout.