V roce 1956 zastřelili izraelští vojáci v Rafahu 111 Palestinců, což by zdánlivě mohla být jen poznámka pod čarou v dlouhé a krvavé historii izraelsko-palestinského konfliktu. Šlo o chladnokrevný masakr, nebo hroznou chybu? Právě na to se padesát let poté Joe Sacco snaží přijít v rozhovorech s uprchlíky, vdovami i šejky. Tak jako v Palestině a Bezpečné zóně Goražde se Saccovi i tentokrát podařilo objektivně přiblížit čtenáři jeden z klíčových konfliktů našeho věku. Tento grafický román je jeho zatím nejambicióznější dílo, je esencí tragédie. Příběhy, které Sacco vypráví, jsou poznámky pod čarou. Lidé, co ty příběhy vyprávějí, lidé, kteří v nich umírají - ti všichni nejsou víc než poznámky pod čarou. "Poznámky pod čarou jsou zbytné," tvrdí Sacco, ale vy dobře víte, že věří v pravý opak. "Je to takový zvláštní konstrukt - pokud budeme dbát na poznámky pod čarou, dost možná uvidíme celou situaci jasněji." Jinými slovy: těch 111 mrtvých způsobilo jejich příbuzným strašnou bolest, ale z dějepiseckého hlediska je to zanedbatelný incident, který se hodí zmínit jen v poznámce pod čarou. To je silná metafora.