Podstatou dobrého zdraví je z pohledu emoční jógy celistvý přístup, což znamená věnovat se fyzické, mentální, emocionální a spirituální části sebe sama. Pokud v sobě neseme jakoukoliv emoční kolizi, zůstáváme slabí, bez ohledu na to, jak máte vypracované svaly. Jóga je více o vnitřní síle než o svalech. Záměrem jógové praxe je být integrovanou lidskou bytostí ve všech směrech.
Emoční jóga představuje metodologii, která vám pomůže setkat se s emocemi, transformovat je a uzdravit a stejně tak pracovat i s vaším tělem a myslí.

Ve starodávných jógových textech jsou emoce popsány jako vlny, vrtti, nebo výkyvy vědomé mysli. Jakýkoliv druh smyslového vnímání, např. radost či bo­lest, může být zpětně vystopován jako druh nerovnováhy mezi tělem a myslí. Setrváme-li v nervozitě nebo zmatku, ztrácejí naše emoce svůj přirozený rytmus a my upadáme do deprese, strachu nebo neklidu. Pokud se svými emocemi budeme zabývat a budeme své reakce transformovat, emoční vlny se zklidní. Zpětné sledování emočních vln až k jejich zdroji nás přivede k objevení našeho přirozeného stavu radosti.

Emoce jsou fyzické, nikoliv psychické, a vědci si to nyní začínají uvědomovat. Emoce fungují jako spojnice mezi naším tělem a naší myslí. Každý z nás je psychosomatickým systémem. Emoce fungují jako spojnice mezi naším tělem a naší myslí. Základ západní kultury tvoří přesvědčení, že myšlení je daleko důležitější než cítění. Také na Východě často pohlíželi na emoce s despektem. Východní spirituální tradice podporovala ideál kontemplace, oproštěnosti od vnějšího světa a klidu a často to mylně nazývala osvícením či nirvánou. Dokonce i zažitý stereotyp — jógin sedící v hluboké meditaci — varuje před ničivou silou emocí.