Dcery jezera se úplně nedají zařadit do jednoho žánru, protože spojují prvky romantiky i thrilleru a zároveň děj probíhá ve dvou časových liniích. Jedna v současnosti, druhá kolem začátku 20. století. Hlavní hrdinka Kate hledá azyl v domě svých rodičů u Hořejšího jezera v městečku Wharton. Doufá, že ji klid a příroda pomůžou dobít baterky a zapomenout snad na všechno, co v poslední době zažila. Má za sebou rozpadlé manželství, odešla z práce a nutně se potřebuje dát dohromady. Moc klidu ji ale u jezera nečeká, protože brzy přímo na pláži před domem její otec Fred objeví mrtvé tělo ženy oblečené ve staromódní noční košili s mašličkou u krku a u zavražděné ženy se najde i malé dítě, zamotané do jejich šatů. Samozřejmě začne vyšetřování a pátrání po vrahovi, ale zároveň je znepokojující, proč se jezero rozhodlo vydat jedno ze svých tajemství právě teď. Pro Kate je to hodně stresující událost, protože ví, že mrtvou ženu už viděla. Zdálo se ji o ní. Už se vám někdy stalo, že se vám zdálo něco, co se pak stalo?

„Některé příběhy, především ty zvláštní, skryté a obestřené tajemstvím, však nejednou vyplavou na povrch zejména, je-li třeba napravit nějakou nespravedlnost. Dovedou si získat pozornost, dokonce i když se je někdo snaží umlčet. Ve správný čas se objeví. A ta pravá chvíle právě nadešla.“

Tehdy, před sto lety skončil jeden vztah tragédií a nikdo nezjistil, co se stalo. Teď se příběh pomalu objasňuje a dozvíme se mnohem víc o tom, co se tehdy stalo. Ale Kate se začíná utápět v strašidelné indiánské legendě, na kterou místní už celá léta věří. Kdysi dávno došlo k něčemu děsivému a ona se rozhodla přijít na to, jak to všechno bylo a všechno objasnit.

Dcery jezera se moc dobře čtou. Samozřejmě, je v něm „duchařina“, ale to mu dává takový správný šmrnc tajemna. Žádná postava mi nevadila, místo, kde se příběh odehrává je krásně vykresleno, že jsem skoro měla pocit, že tam chci jet na dovolenou. Škoda, že je to úplně vymyšlené místo.

-ice-