Daniela Fischerová se jako dramatička představila v roce 1979 hrou Hodina mezi psem a vlkem, řešící ve fiktivním procesu s básníkem Françoisem Villonem nadčasový konflikt umělce a společnosti (pro alegorické paralely s dobovou realitou byla hra po čtyřech reprízách zakázána a autorčina díla se po sedm let nesměla provozovat). Jinotajný kontext měly i její pozdější divadelní hry. Daniela Fischerová je autorkou rozhlasových her, scénářů krátkých, animovaných i celovečerních filmů, povídek, knihy aforismů, spoluautorkou vědecko-populární publikace Hvězdy a osudy a učebnice Občanská výchova pro 6.–9. ročník. Od poloviny 70. let se věnuje básnické a prozaické tvorbě pro děti. Za svoji divadelní a rozhlasovou tvorbu získala domácí i mezinárodní ocenění.
Nejnovější sbírka Daniely Fischerové Želvou proti zdi přináší více než třicet mistrně pointovaných povídek. Vyprávějí o lidských vztazích, o náhodě, o lásce nešťastné i šťastné, o té první i o té poslední. Sedmici příběhů delších následuje řada mimořádně stručných. Fischerová umí vystavět členitý děj na co nejmenší ploše. V řadě rozhlasových miniher prokázala dovednost v několika minutách na jediné silné situaci ukázat složitý obraz života. Některé z povídek se blíží anekdotě, jiné přinášejí jisté tajemství, ale všechny jsou zakotveny „tady a teď“, v dnešní realitě a lidské věrohodnosti. Jejich postavy nám budou blízké, protože jejich strasti a radosti sami známe. Autorka osobitým stylem a bohatým jazykem úročí celoživotní zkušenosti s lidmi i s literaturou.
Do Ostravy jste přijela představit svou novou sbírku povídek Želvou proti zdi. Kniha dostala název podle jedné z povídek. Jak těžké bylo vybrat, podle které povídky to bude?
Je to věc záludná. Obvykle se to dělá tak, že se vybere jedna z povídek a poté dostane tento název i celá kniha. Já jsem vybrala jiný název, ale volala mi paní redaktorka a říkala mi, že celá ediční rada hlasovala pro titul Želvou proti zdi. Já jsem neměla sílu vzdorovat, tak jsem s tím souhlasila.
Čtenáři najdou v knize 36 povídek. Mají společný motiv?
Nemají společný motiv, mají společnou pracovní metodu, což je škrtání. Až na pár povídek se jedná o povídky krátké a stručné.
Vaše povídky mají na konci pointu, což dnes není úplně běžné.
Bude mi v únoru 70 let, takže jsem staromilec a odmítám se vzdát pointy jako tvůrčího prostředku. Tyhle povídky neměly být o humoru, ale je to žánr blízký malé anekdotě a je zde třeba té pointy na konci.
V povídkách se setkáváme s různými tématy, vypravěči i dějišti. Co vás obvykle napadá jako první?
Tohle je strašně různé. Já píšu asi 40 nebo 50 let a nikdy jsem nepřišla na to, jak vydobýt nápad. Tohle musí přijít samo.
Jeden z vypravěčů vysloví myšlenku, že ho ženské inkarnace baví více. V čem je podle vás život ženy zábavnější než život muže?
Když si člověk dá spekulativní otázku, že by si mohl vybrat, zda chce být ženou nebo mužem, tak bych chtěla být znova ženou.
Vaší prvotinou nebyl román, ale byla to divadelní hra. Zaujal mě příběh, kdy inscenátoři hry pochybovali, že to napsala nějaká tehdy neznámá Daniela Fischerová. Můžete nám o tom trochu povyprávět?
Tenkrát v 70. letech startovali autoři mnohem později než dnes. Vydat knihu, to bylo něco. Ke mně se dostala nabídka, když chtělo divadlo v Liberci napsat muzikál. Tak jsem si řekla, že to zkusím a vyšlo to. Tehdy mi bylo 28 let a nikdo nevěřil, že to napsala nějaká neznámá žena. Divadlo tuto hru odmítlo, ale v Praze se tato hra zalíbila profesoru Pistoriusovi, který si mě pozval a nakonec tu hru zrežíroval.
Můžete srovnat podmínky, kterým čelí dnešní generace mladých autorů s podmínkami, kterým jste čelila vy?
My jsme to měli příliš těžké. Sovětská okupace přišla mezi mým druhým a třetím ročníkem a než jsem dostudovala, vše bylo jinak. Tehdy to bylo příliš těžké a dnes je to příliš snadné. Dnes to není o talentu, ale spíše o financích a konexích. Ale tohle vám říká stará paní.
Setkala jsem se několikrát s názorem, že v umění lze zpracovat jen dvě témata. Lásku a smrt. Souhlasíte s tím?
Je to takové plakátové heslo. Těch témat je strašně moc. Ale z těch dvou témat, které jste zmínila, lze udělat určitě veledíla.
Máte v současné době něco rozpracováno?
Na začátku prosince vyjde dětská kniha Bylum Nebylum. Nedá se říci, o čem kniha je, protože je o všem možném. Je to próza a já osobně se na ni velice těším.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
