Vivien Spitzová pracovala v letech 1946–1947 v Norimberku jako soudní zapisovatelka při prvním z procesů, které následovaly po slavném tribunálu s hlavními nacistickými zločinci. Své zkušenosti ze soudu s nacistickými lékaři popisuje v knize Ďáblovi doktoři s dech beroucí autentičností. Spitzová ve svém díle hojně používá archivní záznamy, na jejichž pořizování se jako nejmladší z amerických zapisovatelek v Norimberku osobně podílela. V knize líčí nelidské experimenty na lidech, uskutečňovaných nacistickými lékaři.