Rebeka a Karolína, těžko říct, čí je to vina. Dvě řadovky, sněhuláci, Bohnice, kolo a nezpevněná krajnice, ze které sjedeš nebo do tebe vrazí vlak, měsíce v kómatu, slzy a Milana, co potřebuje mámu, a Nikola má dvě, v termosce na čaj víno, proutěné košíky, svatby, pohřby a vraždy, Linda tvrdí, že tady něco smrdí, a Saša je v cele, to ještě není celé, ještě Magda, slinivka, provaz a kameny pro toho, kdo by byl zraněný, bolest i naděje, že se to skutečně neděje, že život je jenom demo, ze šlapky jeptiška, banány, pašeráci a obětavá Bety, rozdílné světy, co spolu skončí u poslední věty. Všeho je moc a všechno je krát. Před Bohem za Bohem nikdo nesmí stát, jinak nebudu hrát. A co ten batoh?
Fotografie z besedy
Foto © Jiří Vaněk
