Toto dílo o životě osmdesáti čtyř indických tantrických jogínu a učenců je nejvýznamnějším pojednáním životopisné literatury vadžrajánového buddhismu. Autor Abhjadátta Šhri žil v severní Indii ve dvanáctém století, po vpádu muslimů, v době, kdy tato tradice pomalu upadala. Kromě životů významných buddhistických mistrů jsou také vylíčeny příběhy legendárních siddhů hinduistického náboženství. Tyto krátké příběhy zůstávají až do dnešní doby zdrojem inspirace pro hledače svobody a osvícení. Je zde předkládán zcela osobitý přístup k duchovní cestě, jenž vždy odpovídá mentalitě a schopnostem každého určitého jedince. Jako základ stezky jsou použity jeho morální chyby, vášně nebo každodenní způsob obživy tak, že se transformují v moudrost a poznání.