Dagmar Urbánková se ráda vrací k nejrůznějším formám, které lidé zkoušeli uplatnit na knize už od dob baroka. Princip nekonečného zacykleného vyprávění použila už ve své první knížce Byl jeden dům a znovu se k němu vrací v obměněné formě. Vzorovaná látka, která se dá koupit na trhu, v řetězci i v galanterii na malém městě, se v dětském pokoji stává kukátkem do nejrůznějších domácností na celém světě. Skrze pestré motivy domů – od mongolské jurty přes švýcarskou chalupu po newyorský mrakodrap – pronikáme do pokojů, domácností a rodin: ocitáme se v Praze, na Aljašce, v Keni, v Anglii a na mnohých jiných místech. Přestože se svět někdy zdá být nedostižně daleký, je blízko, můžeme-li o něm snít...