V zalidněných výjevech z pražské královské korunovace Ferdinanda V. v r. 1836 nebo později ve scénách z revolučních bojů se střetávají postavy z nejrůznějších společenských vrstev od císařského dvora až po české vlastenecké kruhy, postavy z lidu a dokonce z pražského podsvětí. Dílo pochází ze závěrečného tvůrčího období Karla Sabiny (1813 – 1877), který byl nucen žít na okraji kulturní společnosti poté, co byla veřejně odhalena jeho konfidentní spolupráce s rakouskou policií. Čtivě a poutavě napsaný text proto bilancuje působení romantické generace včetně deziluze z nezdařené revoluce a nepochybně obsahuje řadu autentických vzpomínek a názorů autora.