Autor, známý malíř jižní Moravy, měl ve všech svých dosavadních knihách co do činění s poezií, ovšem až v této se jí věnuje naplno. Básnickou sbírku existencionálního ladění, místy obarvenou gellnerovskou tóninou nebo lidovými nápěvy, doprovází čtyřiceti barevnými ilustracemi Vojtkova čtyřletá dcera Julie. Její výtvarný „svět“, nabírající v projevu až chagallovské lehkosti, se k malířovu poetickému vyjadřování váže více než očekávaně. Verše se dotýkají obdivu k milované ženě, rodné krajině, naději a hodnotám, které povyšují náš běžný život na slavnost na zemi.