Vojta Nedvěd na vlastní cestě maluje na nebe s úctou k rodinnému odkazu

Nositel slavného hudebního příjmení Vojta Nedvěd slaví letos třicet let na hudební scéně a vydává nové album Maluju na nebe. To přichází na svět po dlouhých osmi letech od předchozího počinu Zrnka. Ostatně sólová diskografie Vojty není nijak rozsáhlá, aktuální deska je teprve třetí v pořadí. Jako hudebník a zpěvák je ale po dlouhá tři desetiletí velmi aktivní hlavně na poli folkové a country hudby s přesahy do dalších příbuzných žánrů. Výčet hudebních formací, ve kterých participoval, je tak skutečně úctyhodný. Od prvních krůčků v seskupeních Dinosauři, rodinnou formaci Příbuzní, doprovodné kapely bratří Nedvědů, samotného Honzy Nedvěda až k Tie Break, kde se Vojta potkal s Františkem Nedvědem. A právě táta František je velkou motivací pro vznik novinky Maluju na nebe. Dalším důležitým mezníkem pro realizaci nové kolekce písníček pak bylo pro Vojtu seznámení s Petrem Hrdličkou, který pro album napsal většinu textů. Frontman a zpěvák rockového Škworu zde přispěl jedenácti texty z celkových třinácti a mimořádně překvapivě se mu v nich podařilo navázat na „nedvědovskou“ poetiku. Hudba je naopak téměř výhradně Vojtovou záležitostí. Na desce se také jako pocta Františkovi nachází písnička Zlatá rybka z jeho repertoáru, původně od amerického country popového zpěváka Dana Sealse, s českým textem Dušana Vančury. Najdeme zde také tři duety: hybnou Muzika je jedinečná s Petrem Hrdličkou, Hlídej ten ráj s Karolínou Otevřelovou a jako opravdu speciální příspěvek pak Vojta zařadil Můj osud s tátou Františkem. Ten se podařilo natočit ještě před jeho odchodem do věčných muzikantských lovišť. Jiří Škorpík, Petr Kocman, Milan Plechatý a Jan Linhart, to jsou pak muzikanti, kteří se podíleli na nahrávání alba a díky nimž má Maluju na nebe krásný zvuk a jednotlivé písně povedené aranže.