Koho by také nezaujalo, že hlavním vypravěčem je láska. Že hrdinové se mění k lepšímu díky knihám. Že knihy musely překonat předsudky o nebezpečném vlivu na lidi a díky někomu se dostaly do života mnoha lidí a staly se jejich součástí. Je to krásný příběh o lásce k lidem i ke knihám. Někdy se něčeho musíme vzdát, abychom získali něco cennějšího. To vše je v tomto kouzelném příběhu.
 

Bezdětný pár Francis a Elsa získali do péče osiřelé miminko Marii-Jeanne. Marie není obyčejná. Má dar vidět na lidech světýlko, které něco značí. Marie jako dítě dostane nápad stát se spisovatelkou. To zaujme Francise, který nepřečetl žádnou knihu. Rozhodne se pořídit si pojízdnou knihovnu a půjčovat lidem knihy. Ale lidé nemají rádi změny. Bojí se, co by se mohlo stát, kdyby začali číst knihy. Francis se před pojízdnou knihovnou živil jako potulný prodavač. Jezdil po všech zapadlých končinách. Zjišťoval, co lidé potřebují. Kupoval jim to ve městě a dovezl jim to. Takže znal spoustu lidí i podivínských. Jedna z nich byla paní Colette Brillantová, která mu poradila, jak na lidi, protože knihy nejsou pro zbabělce.
 

Je to kouzelné vyprávění, jak se díky knihovně mění nejen Francis, ale i život v oblasti. Jak lidé překonávají předsudky a jak se Marie rozhodne spojit lidi, kteří si jsou určeni. Některá světýlka jsou spojena a vidí to pouze Marie, která to bere jako své poslání. Lidé se bojí nejen knih, ale také mají strach vybočit ze svého stereotypu nebo se obávají zklamání z odmítnutí. To vše je pak vede k osamělému životu a Marie se to rozhodne změnit, protože ti lidé si zaslouží být šťastní.
 

Kniha se mi četla ze začátku pomaleji. Je psána poetickým jazykem, kde jsem musela více přemýšlet, co tím chtěla autorka říct. Na styl vyprávění jsem si zvykla. Když jsem poznávala osoby a jejich osudy, bylo mi to čím dál víc milejší a pak se už kniha četla skoro sama. Obsahuje v sobě moudro a poučení, které vede k zamyšlení.
 

Cituji z knihy:

"Láska je byt, Marie-Jeanne. Všechno v bytě má být používané, ne přikryté nebo šetřené. Žije jen ten, kdo i lásku obývá celou a nevyhýbá se žádnému pokoji, žádným dveřím. Hádat se a něžně se dotýkat, obojí je stejně důležité. Pevně se navzájem držet i odstrčit. Je nutné, aby se opravdu využíval každý pokoj lásky. Jinak se pachy a démoni v něm osamostatní. Zanedbáváné místnosti a domy se mohou stát nebezpečnými a zapáchajícími....." 

Věřím, že s knihou Světla jihu budete mít krásný čtenářský zážitek jako já. 

Hodnocení: 80%

Autor: Jana Dořičáková