Denis Mukengere Mukwege, který si musel díky diktátorskému režimu státu změnit jméno na Berthil Akerlund, popisuje nepředstavitelné poměry obyvatel této africké země, kterou vedou despotičtí vůdci myslící jen na sebe samé, ovládanou mnohými rozhádanými kmeny, které krutým způsobem popírají veškeré poučky slušného chování, i co se týče mezinárodních dohod. Kmeny se neštítí během svých nešvárů barbarsky útočit na pacienty v nemocnicích, samotné nemocnice drancovat a vypalovat. Nejhorší postavení však mají ženy, dívky a mnohdy ještě malá děvčátka, která se příslušníci těchto milic a armád neštítí znásilňovat a poté jejich těla znetvořit. Cílem těchto vojáků je co nejvíce systematickým sexuálním násilím ženské tělo zahanbit, a tím pošpinit celou její rodinu.
Právě Doktor Mukwege se snaží na problematiku ve své zemi upozornit široké spektrum veřejnosti, zejména prostřednictvím OSN. Získal několik významných ocenění, mezi jinými i cenu nejvýznamnější – Nobelovu cenu za mír, za které ho jeho vlastní země postihovala. Vládní představitelé Konga otevřeně doktorovi vyhrožují zabitím jeho samého i rodinných příslušníků, pokud bude i nadále na situaci v zemi poukazovat.
Vlastní pocit z četby
Doktor Mukwege, vzdělaný Konžan, napsal tuto knihu jako otevřenou zpověď všem, kterým není lhostejný osud nejen žen v tomto africkém státě. Chce tím upozornit na zvěrstva, která jsou systematicky páchaná a o kterých média nechtějí (nebo nemohou) veřejnost informovat. Velice mě oslovilo celkové pojetí problematiky, jeho líčení, použitý slovník i myšlenkové pochody tohoto pána. Díky knize Lékařem v africkém pekle na jednu stranu vidíme, co všechno je jedna jediná osobnost schopna obětovat pro ostatní, na druhé straně je patrné, že toto úsilí musí být posíleno mezinárodně. Osamocený občan proti vůdci diktátu přece jen nic nezmůže, ačkoliv boj za lidská práva doktora Mukwegeho je naprosto obdivuhodný.
Autor: Denisa Šimíčková