První díl jakéhosi souhrnu toho „nej“, co se v roce 1913 stalo, se dočkal pokračování v podobě poměrně obsáhlých glos s podnázvem Co jsem ještě chtěl vyprávět. První díl se soustředil na události probíhající v létě tohoto roku. Zachytil neuvěřitelně fascinující výjevy z předválečného Berlína, Vídně, ale i Prahy. V druhém díle se autor zaměřil nejen na léto, ale vlastně celý tento neuvěřitelný rok a jak jej prožívaly významné osobnosti tehdejší doby.
Německý autor Florian Illies prokázal při své práci nebývalý um zahloubat se do nepřeberného množství informací obsažených v archívech a knihovnách, a dokázal z nich vyzdvihnout ty, které jsou pro „lidstvo“ nějakým způsobem přínosné, zajímavé, určující, definující a které krásně dokládají konec jedné (krásné) éry a začátek nemilosrdné, odvrácené stránky lidství – počátek první světové války.
Jak žili tehdejší spisovatelé, umělci, novináři? Co bylo palčivým problémem společnosti? Kdo řešil osobní vztahové, rodinné či existencionální problémy? Kdo se neuměl vypořádat s křivdami? Kdo i přes svůj nebývalý talent živořil a trápil se, a kdo si naopak užíval radostí života plnými doušky? Kniha se tentokrát nezaměřuje jen na evropské metropole, ale odnese čtenáře i za hranice oceánu.
Každý, kdo má rád historické „klepy“, s tímto dílem rozhodně nešlápne vedle. Dozví se totiž mnoho nových, dosud nikdy nepublikovaných a někdy až šokujících zpráv o osobnostech, které nás provázely ve školních učebnicích…
Autor: Denisa Šimíčková