Karin Lednická: „Z vyprávění pamětníků mě bezpočtukrát mrazilo.“

Jméno Karin Lednické je v knižní branži známo už pětadvacet let. V současné době pověsila všechny dřívější činnosti na hřebík a začala se plně věnovat vlastní autorské tvorbě. Její debut je čerstvou novinkou na pultech knihkupectví. Šikmý kostel, první díl románové kroniky, získal velkou pozornost a mnoho kladných ohlasů ještě předtím, než vůbec vyšel. Je tedy dost pravděpodobné, že se zařadí mezi bestsellery a jméno autorky bude stát po boku Aleny Mornštajnové či Kateřiny Tučkové.
Jak jste se dostala k tématu vašeho románu?
To téma si mě vlastně našlo samo. Měla jsem v úmyslu napsat povídku, jejíž děj měl být zasazen právě ke starému kostelu v zaniklé Karviné. Ale když jsem začala sbírat materiál, zjistila jsem, že toto téma vydá na román. A posléze se ukázalo, že zaniklá Karviná a její okolí skrývá tolik dramatických a nikdy dříve literárně nezpracovaných příběhů a historických událostí, že se mi téma rozrostlo do trilogie.

Bude to rodinná sága. Jaké historické období zachycuje a na co se v jednotlivých dílech mohou čtenáři těšit?
První díl zachycuje léta 1894–1921; začíná největším důlním neštěstím v historii revíru a končí popisem prvních dopadů krvavého česko-polského konfliktu o stanovení státní hranice. V současnosti píšu druhý díl, který bezprostředně navazuje na ten první a skončí krátce po druhé světové válce. A plánovaný díl třetí, závěrečný, povede až do šedesátých let.

Děj se odehrává ve staré Karwiné, v čem se liší od nového města, které známe dnes?
Stará Karwiná bylo úplně jiné město, než jaké známe pod názvem Karviná v současnosti. Z té původní opravdu zbyl jen šikmý kostel, který stojí uprostřed planin. Všechno ostatní zmizelo, což velmi výmluvně ilustrují srovnávací fotografie na mém autorském webu www.karinlednicka.cz.

Historie kraje, o kterém píšete, není moc známá. Kde všude jste čerpala podklady?
Čerpala jsem ze všech obvyklých zdrojů: tedy z pramenů, literatury, z konzultací s historiky, odborníky na hornictví, jazykovědci. Při terénních průzkumech jsem našlapala stovky kilometrů. A velmi významným zdrojem informací pro mě byly rozhovory s pamětníky. Vyprávěli mi příběhy, které historici vzhledem k překotnému vývoji tohoto regionu někdy ani nestihli zaznamenat, nabídli mi autentický vhled do života lidí. V rodinných kronikách a fotoalbech jsem našla bezpočet pokladů. Musím říct, že z vyprávění pamětníků mě bezpočtukrát mrazilo a stejně často jsem byla z jejich vzpomínek dojatá. Je opravdu neskutečné, co všechno tento kraj skrývá.

V knize zachycujete příběhy několika rodin. Nakolik jsou vyfabulované a nakolik pravdivé?
Je obtížné stanovit nějakou přesnou hranici. Kostru románu tvoří velké dějiny a zásadní okamžiky regionální historie. Do nich jsem pak dosazovala příběhy skutečných i autorsky vytvořených lidí, kteří tu velkou historii museli každodenně žít a nést její důsledky. Několik postav románu má reálný předobraz, ale u žádné nepopisuji celý život, vybírala jsem vždy jen některé události. A jiné postavy jsou vyfabulované úplně – to proto, abych v Šikmém kostele mohla čtenářům nabídnout co nejucelenější příběh a obraz doby.

Román je významnou kronikou ostravsko-karvinského regionu. Bude mít co říct i čtenářům jiných krajů, kteří odtud nepochází…?
Bude. Už z prvních ohlasů je zjevné, že Šikmý kostel lidem odjinud umožňuje vidět ostravsko-karvinský region jinýma očima, než ho viděli doposud. A já mám z toho upřímnou radost, protože obraz tohoto kraje je pokřiven letitými zakořeněnými předsudky, absencí některých událostí v učebnicích dějepisu a dalšími faktory. Pokud by se mi to Šikmým kostelem podařilo alespoň trochu napravit, budu šťastná.

Jak dlouho vám trvalo napsání prvního dílu a jak daleko jste s psaním toho druhého?
Včetně rešerší jsem na prvním díle pracovala čtyři roky. A u druhého jsem někde mezi třetinou a polovinou. Teď ještě otázka k vašemu nakladatelství, které Šikmý kostel vydává. Proč zrovna název Bílá vrána? Ten důvod vlastně vyplývá z mých předchozích odpovědí. A navíc to hezky zní, ne?

Bude toto nakladatelství vydávat čistě knihy Karin Lednické?
Ano. Chci se soustředit pouze na psaní a s tím související aktivity, jako třeba besedy se čtenáři nebo účast na diskusích k tématům, kterých se moje tvorba dotýká. Obávám se, že na nic dalšího už se mi nepodaří najít čas.

Text: Kateřina Žídková
Foto: Radka Homolová
Nenechejte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Like

Latest articles

Udělejte si pohodlí, otevřete si víno, uvolněte se a zažijte speciální večer se svým protějškem.
Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek, jíž se psaní stalo denním chlebem, posílá na pulty knihkupectví další knihu, která slibuje strhující dramatický příběh. Les v domě od Aleny Mornštajnové je jednou z nejočekávanějších knih letošního roku.
Pojďte si zasoutěžit o knihu, která je věnována dětem a všem lidem, kteří se rádi smějí a potěší je veselé kresbičky. Vydáte se na cesty s hlavním hrdinou, modrým telátkem Voolikem. Kniha čeká na 3 výherce.
Prémiový obsah
číst více