Revue_03_19_02_web

50 | KNIHCENTRUM.cz řazenosti, vcítit se do mentality vlka a svět vnímat jeho očima. Neboť na rozdíl od psa se vlk člověku nepřizpůsobuje, nezapomíná jeho chyby a neodpouští mu nemístné do- kazování přesily. Předpokládá, že člověk při vstupu na jeho teritorium bude respektovat vlčí pravidla, a ne naopak. Kdo chce pracovat s vlky a nemíní se řídit těmito zkušenostmi, může se dostat do vážných problémů. V knize najdeme také vaše krásné fotografie. Zajímalo vás focení už dříve, nebo až v době, kdy jste začala žít s vlky? První "vážný" zájem o focení u mě nastal bě- hem mých desátých Vánoc, kdy jsem mezi dárky našla malý fotoaparát. Na své první fotopráce dnes vzpomínám s úsměvem. Fo- tila jsem metodou „pokusu a omylu" a radila mi maminka, která měla stejnou zálibu a asi tajně doufala, že když se tomu budu věnovat, nezbude mi čas na riskantní aktivity týkající se zvířat. Když bylo připraveno několik ki- nofilmů, v panelákové koupelně se o víkendu zastavil obvyklý provoz. Na vanu byla polo- žena její boční deska, na ní zaujal své místo zvětšovák, časový spínač a misky s vývojkou a ustalovačem. V provizorní fotolaboratoři probíhal napínavý proces exponování černo- bílých fotografií, který pokračoval v obýváku sušením v leštičce. Ještě dnes mám schova- nou krabici plnou fotek z té doby. Postupem let jsem značky fotoaparátů měnila za stále kvalitnější a stoupala i úroveň výsledků. Éra digitální fotografie otevřela zcela nové mož- nosti. To už jsem používala aparát jako ne- zbytný doplněk své práce se zvířaty, přede- vším s vlky. Znáte se osobně s Elli Radingerovou, která také jako vy žije v Německu a taktéž se věnuje vlkům? Dá se říct, že vaše práce s vlky je po- dobná nebo stejná? Ano, s Elli se známe dlouho. Dělí nás 450 km, přesto býváme v osobním kontaktu a spolupracujeme na vlčích tématech. Fotila jsem pro ni autorské portréty se svými vlky a před pár lety jsme společně přednášely. Spojuje nás láska a obdiv k vlkům, i když pracujeme každá v jiné rovině. Já „nablízko“ se svými vlky v Německu a ona „na dálku“ s divokými vlky Národního parku Yellowsto- ne v USA. Jaký je váš nejkrásnější a naopak nejhorší zá- žitek s vlkem? Nejhezčí pocity přicházejí, když se podaří zachránit malé vlče nebo prodloužit život staršímu nemocnému zvířeti trpělivým ošet- řováním nebo zajištěním neobvyklé operace. Mezi krásné zážitky patří každý můj pobyt ve výběhu v tiché době zapadajícího slunce, kdy sedím u stromu, vlci přicházejí ke mně, pokládají hlavu na má ramena a já cítím, jak jsou spokojeni. Naše komunikace nepo- třebuje slova a je o veliké lásce, respektu, důvěře a sounáležitosti. Za nejhorší zážitek s vlky považuji jejich ztrátu. I když se moji vlci dožívají mimořádně vysokého věku, s ně- kolika už jsem se musela navždy rozloučit. Každý byl jiný a na žádného z nich se nedá zapomenout. vázaná / 272 stran / 399 Kč Vlčí stopy Tanja Askani