Annotation
Osvětimská ukolébavka je pravdivý příběh matky a jejich pěti dětí. V květnu 1943 byla se svou rodinou poslána do Osvětimi a držena v cikánském táboře v Březince. Pracovala jako zdravotní sestra, později řídila školu a školku. Byla Němka, takže jí bylo nabídnuto propuštění, ale odmítla opustit své děti.
Osvětimská ukolébavka se čte jedním dechem přesto, že jde o popis hrůzných událostí. Je v něm láska i smutek, nenávist i zármutek a také statečnost, síla a odvaha, které zaženou do pozadí i všudypřítomný a neodbytný strach ze smrti. Z více než dvaceti tisíc lidí jich jsou po roce v táboře necelé čtyři tisíce. A válka ještě zdaleka nekončí.